Na této stránce jsou povídky s homosexuální tématikou. Pokud vás toto téma znechucuje, odejděte.
Na originální povídky si nárokuju autorská práva. Co se týče fanfiction, postavy patří jejich autorům. Tyto povídky nejsou sepsány za účelem zisku.
Za každý komentář k jakékoli povídce budu velice vděčná.

MŮJ DRUHÝ (AKTIVNÍ) BLOG - ZDE
Obnova blogu- Info

My evil devil 4.díl- Seznamte se

8. července 2012 v 17:04 | Aliya Midnight |  My evil devil
Název povídky: My evil devil
Fandom: Originální
Pokračování: 4/?
Autor: Aliya Midnight
Beta: Voldy
Páry: Kaoru Takahashi x Kenji Asahiro, Noriko Asahiro x Takeru Takahashi, Daisuke Sató x Masahiro Tanaka
Varování: 12+
Shrnutí: Dva silné gangy. Dva silní šéfové gangu. Ale každý má svou slabinu. A té se dá velice dobře využít. Obzvláště, když něco velmi chcete.
Poznámka: Děkuji všem, kteří minulý díl okomentovali nebo ohodnotili hvězdičkou.



Kaoru

Přišel jsem domů a dal Takerovi nákup. Poděkoval a pustil se do vaření. Aki seděla u stolu a vyprávěla o svém dni s Kenjim a jeho partou. Přisedl jsem si a poslouchal. Popisovala naprosto odlišnou osobu od té, kterou znám já. Která jeho tvář je teda opravdová? Byl jsem z toho špatný. Připadal jsem si neschopně, že mě dokázal srazit na kolena během tří dnů. Nenávidím ho! Zapípání mi prozradilo, že mi na mobil přišla zpráva. Otevřel jsem ji.
,,Ahoj andílku! Chtěl bych s tebou jít ven a představit tě mým kamarádům. Budou tam všichni (kromě Takera a Noriko). Přijdu si pro tebe pozítří v 13:00. Měj se zlato J Já ho tak nenávidím!
Schoval jsem si mobil do kapsy a odešel do pokoje. Zhroutil jsem se na postel. Bylo mi do breku, ale přece nejsem nějaká padavka. Nedovolím mu, aby mě dostal na dno! Mám ještě nějakou tu hrdost.
Pořád ale nechápu, o co mu jde. Já mu nic neudělal. Nikdy předtím jsem ho neviděl. Je to snad jeho odplata za vztah Noriko s Takerem? I kdyby, tak proč si to vybíjí na mně? Zachumlal jsem se do přikrývky a pokoušel se usnout bezesným spánkem.
Když jsem se další den probudil, moc dobře jsem věděl, že se mu nemůžu podřídit. Byl jsem, rozhodnutý se mu postavit. Za každou cenu!

Kenji

Skoro dva dny jsem ho neviděl a bylo mi po něm smutno. Asi se ze mě stává úchyl. Jestli se Noriko vše dozví, jsem v prdeli. Naprosté. Stál jsem před jeho bytem. Zazvonil jsem na zvonek a vyčkával. Po chvíli mi přišel otevřít.
,,Můžeme jít?ˮ zeptal jsem se ho.
,,Ale jistě, miláčku.ˮ usmál se na mě. Díval jsem se na něj jak na blázna. Tohle jsem nečekal! Prošel kolem mě a zamkl byt.
,,Pojďme tedy.ˮ vydal jsem ze sebe a vedl ho do naší klubovny.

Kaoru

Byl čas na další útok. Chytil jsem ho za ruku a jen tak prohodil.
,,Jak ses měl?ˮ
,,Dobře. Co ty andílku?ˮ
,,Výborně.ˮ usmál jsem se na něj tím nejroztomilejším úsměvem, který jsem dokázal a navíc jsem ho pohladil po ruce od prstů, až k ramenům. Zarazil se a trochu zachvěl. Ušklíbl jsem se. Už chápu, proč ten zmetek tak rád vyhrával. Byl to nádherný pocit.
,,Pár věcí, které bys měl o každém z nich vědět. Daisuke- je to počítačový expert. Najde cokoliv a kohokoliv. Nabourá se kamkoliv a do čehokoliv. Masahiro- je to sice šprt, ale taky dobrý rváč. Je to naprostý kliďas. Většinu času jen čte. Jo a chodí s Daisukem. Sice se skoro pořád hádají, ale jsou už spolu dva roky. Hideki- strašný rváč. Do všeho se vrhá po hlavě. Yoshino- je to naprostý hajzl. Vyhrožuje každému jeho největší slabinou.ˮ
Významně jsem se na něj podíval. Neudělal on to samé mě? Všiml si mého pohledu a jen se nevinně usmál. Měl jsem chuť mu dát přes držku. Jenom tak pro radost.

Přivedl mě k nějakému skladišti. Z venku to byla hrůza. Omítka byla popraskaná a drolila se. Vrata měla rozbitá okna. Otevřel vrata a pobídl mě, abych vstoupil.
,,Až po tobě, andílku.ˮ vstoupil jsem a oněměl. Uvnitř to bylo nádherné. Po stěnách visely obrazy. Byl tu velký stůl s počítačem, prostorná pohovka a před ní prosklený stůl. Naproti pohovky byla plazmová televize s DVD přehrávačem.

Na pohovce seděli 4 kluci. Když jsme vstoupili, upřeli na mě zrak. Cítil jsem se jak pod rentgenem. Nicméně jsem se snažil jejich pohled vydržet. Podařilo se mi to.
,,Tak lidi, tohle je můj přítel Kaoru.ˮ představil mě a objal mě kolem ramen. Takže se rozhodl mi vše oplatit.
Kluci vstali a přišli k nám.
,,Tohle je Daisuke, Masahiro, Yoshino a Hideki.ˮ ukázal postupně na každého. Pak se otočil na ně. ,,Ode dneška je taky členem našeho gangu.ˮ informoval je.
,,Nebyl náhodou šéfem toho gangu, jak jsme s ním před týdnem bojovali?ˮ zeptal se Daisuke.
,,Jo, je.ˮ
,,Takže se umí bránit?ˮ
,,Jelikož mi po tom našem souboji bylo pěkně špatně, tak bych řekl, že jo.ˮ
,,Nemluvte o mně, jako bych tu nebyl!ˮ upozornil jsem je.
Najednou Hideki rozpřáhl ruku. Asi mi chtěl vrazit. Reflexně jsem se zohnul. Vyhnul jsem se jeho ruce a kolenem ho silně kopl do břicha. Zhroutil se na zem a držel se za břicho.
To si všichni mysleli, že jsem slaboch? Jo, vypadám trochu jako holka, ale jsem dost silný, abych se ochránil.
Podíval jsem se na Kenjiho. V očích se mu zračilo uznání.
,,Vybral sis dobře, Kenji.ˮ uznal Hideki, když se vyškrábal na nohy. Pořád se ale držel za břicho. Otočil se ke mně a uznale mi pokýval hlavou.
,,Tak vítej.ˮ
,,Díky.ˮ Třeba to tady nebude taková nuda, jak jsem si myslel.
,,Takže ty jsi Takerův a Akiin brácha?ˮ zeptal se mě Daisuke.
,,Jo, proč?ˮ
,,Jen tak. Vůbec jim nejsi podobný.ˮ
,,Jsem spíš po otci.ˮ Totální pravda. Takeru i Aki byli po mámě. Oba (skoro) vždycky mluvili pravdu. Za to já, jako můj otec, neustále lhal, ale proto, abych si kryl záda. On jen zbaběle utíkal před námi. Když tenkrát mamka zemřela hned, co porodila Aki, otec se o ni nestaral. Místo toho v jednom kuse pil. O Aki jsme se starali já a Takeru. Já polovinu nocí nabrečel, protože jsem ztratil oba rodiče. Jeden byl mrtvý a druhému jsme nestáli ani za pohled. Opět mě při té myšlence bodlo u srdce. Když mi bylo jedenáct, chodil jsem pořád ven, procházel se temnými uličkami. Právě tam jsem narazil na kluky, s kterými jsem utvořil gang. Chtěl jsem si něco dokázat. Chtěl jsem překonat veškerý svůj strach. Až teď jsem si uvědomil, že jsem se tím snažil utéct. Možná přece můžu za něco Kenjimu poděkovat. Asi bych si to neuvědomil. Ale co teď? Jak by Takeru reagoval, kdyby se dozvěděl, že jsem rváč. A co když jsou všechny moje obavy zbytečné? Já už nevím, co mám dělat. Všiml jsem si, že se na mě všichni dívají. Kruci! To už jsem se zase zasnil.
,,Promiň, nechtěl jsem ti to připomínat.ˮ omlouval se mi Daisuke.
,,V pohodě. Počkat! Jak o tom víte?ˮ zasekl jsem se.
,,Takeru.ˮ odpověděli sborově.
,,Že mě to hned nenapadlo.ˮ naštvaně jsem zašeptal. Oni se jen ušklíbali. Nebyli zas tak hrozní. Zhluboka jsem se nadechl.
,,Tak, co ještě řekl?ˮ byla moje první otázka.
,,Že má bratra šprta, malou sestřičku a každý den spoustu nádobí ve dřezu.ˮ ušklíbl se Yoshino.
,,No, aby se taky jednou.ˮ zamumlal jsem potichu a zasekl se, když se na mě všichni podívali
,,Co je?ˮ zeptal jsem se překvapeně. Všichni vybuchli smíchem.
,,Vy jste opravdu dobrá rodinka.ˮ usmál se na mě Kenji.
,,To říkají všichni.ˮ
,,Takže ty si fakt šprt?ˮ zeptal se mě Yoshino. Ten věděl, jak člověka vytočit do nepříčetnosti.
,,Ne, nejsem. Za to, že několikrát propadl, nemůžu.ˮ
,,On propadl?ˮ zeptal se mě překvapeně Hideki.
,,Jo, dvakrát.ˮ přikývl jsem.
,,Hm, no jestli měl už tenkrát plnou hlavu mé sestřičky, tak se nedivím.ˮ ušklíbl se Kenji a my všichni jsme se rozesmáli. Možná nejsou tak špatní. Dokonce i Kenji se chová normálně.

Jak dlouho, ale vydržím tu jeho dohodu, než mi dojde síla mu vzdorovat?
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Anketa

Líbila se ti povídka?

Ano
Ne

Komentáře

1 Nade Nade | Web | 8. července 2012 v 18:11 | Reagovat

Já jenom doufám, že to Kaoru Kenjimu trochu osladí. Zatím to měl až moc jednoduché, protože nehrál moc čistě. ;-)
Díky, těším se na pokračování.

2 monísek monísek | 9. července 2012 v 11:52 | Reagovat

pěkné jen tak dál už se těším na pokráčko:-)

3 ada ada | 9. července 2012 v 16:18 | Reagovat

Takeru nemá právo vičítať mu, že bol v gangu keď on je v ňom tiež.

4 Suzu Suzu | 9. července 2012 v 18:12 | Reagovat

Nee, Kaoru, vydrž to, vydrž mu vzdorovat! Já mám hrozně ráda, když seme musí o ukeho bojovat! :D ^^

5 heartles heartles | 9. července 2012 v 23:36 | Reagovat

úžasná povídka jen tak dál už se těším na další kapču

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama