Na této stránce jsou povídky s homosexuální tématikou. Pokud vás toto téma znechucuje, odejděte.
Na originální povídky si nárokuju autorská práva. Co se týče fanfiction, postavy patří jejich autorům. Tyto povídky nejsou sepsány za účelem zisku.
Za každý komentář k jakékoli povídce budu velice vděčná.

MŮJ DRUHÝ (AKTIVNÍ) BLOG - ZDE
Obnova blogu- Info

Fotoalbum

10. září 2012 v 19:08 | Aliya Midnight |  Jednorázovky
Název povídky: Fotoalbum
Fandom: Sherlock BBC
Autor: Aliya Midnight
Beta: Voldy
Pár: Jim Moriarty/Sebastian Moran
Varování: 12+
Shrnutí: Sebastian najde ve skříni fotoalbum. To přivede na povrch mnoho vzpomínek.


Sebastian uklízel ve skříni. Jim byl moc zaneprázdněný na to, aby svoje oblečení skládal do skříně. Prostě ho vzal, hodil a zavřel dveře. Konec. Teď už tam ale bylo příliš mnoho oblečení. Sebastian se teda musel pustit do uklízení. Jim byl někde venku a vymýšlel další ďábelský plán.
Měl už skoro všechno uklizené. Vzal poslední tričko a poskládal ho. Pod tímhle tričkem se ale skrývala knížka. Sebastian podle nápisu na obalu zjistil, že se jedná o fotoalbum. Vytáhl ho ze skříně, protože si chtěl oživit vzpomínky.

Sedl si pohodlně na postel a otevřel album. Hned na první straně byl Jim ještě jako miminko. Byl zabalený v zavinovačce, na hlavě měl čepičku a vypadal naprosto roztomile. Sebastian se musel usmát. Na další fotce byl s rodiči. To se Sebastianův úsměv vytratil. Znal Jimovy rodiče. Jeho matka už byla mrtvá. Za života to ale byla úžasná žena. Měla ráda i Jima i Sebastiana. Jeho otec byl ale přesný opak. Byl zlý a choval se k Jimovi hrozně. Sebastian ho nenáviděl. Když mu Jim dal rozkaz jeho otce zabít, Sebastian to s radostí vykonal.

Přeskočil všechny ty fotky s rodiči. Další byly fotky z Jimova dětství, na kterých byl i Sebastian. Byl jediný Jimův kamarád. Už od mládí ho ochraňoval, staral se o něj, miloval jej. Sebastian si pořád pamatoval ten den, kdy se potkali.
Sebastian byl po škole..zase. Byl rebel, neposlouchal učitele, chodil za školu. Na desetiletého chlapce si moc dovoloval. Jemu to ale bylo fuk. Jeho rodiče mu domlouvali, ale nepomáhalo to.

Sebastian přetrpěl ještě hodinu po škole a mohl jít domů. Na chodbě ale něco upoutalo jeho pozornost. Ve stínu se tam krčil sedmiletý chlapec a plakal. Na oblečení měl krev. Sebastian by se tím nezajímal, ale k tomu chlapci ho něco táhlo. Klekl si před chlapcem a položil mu ruku na rameno.
,,Jsi v pořádku?ˮ zeptal se ho.
,,J-jo.ˮ chlapec se třásl po celém těle.
,,Lžeš.ˮ řekl Sebastian.
,,Pro-prosím ne-u-bliž-uj mi.ˮ
,,Já ti neublížím.ˮ
,,Ne?ˮ
,,Ne. Slibuju. Oni tě bijí?ˮ zeptal se Sebastian. Chlapec neodpověděl, jen se více rozbrečel. Sebastian si ho přivinul do náruče a nechal chlapce se vyplakat.
,,Psst. To bude dobrý. Nenechám je, aby ti ublížili.ˮ
,,Opra-vdu?ˮ chlapcův brek ustal.
,,Opravdu.ˮ
,,Ale vždyť ani nevíš, jak se jmenuju.ˮ
,,Já jsem Sebastian Moran. Ty?
,,James Moriarty. Ale maminka mi říká Jime.ˮ
,,Tak ti budu říkat Jime.ˮ
,,Budeš můj kamarád?ˮ Sebastiana tahle otázka zaskočila. On sám neměl kamarády a ani neměl potřebu si je dělat. Ale tenhle chlapec se zdál být výjimkou. Navíc se nezdálo, že by on měl fůru kamarádů.
,,Budu.ˮ odpověděl a chlapec se na něj poprvé usmál.

Sebastian se pousmál nad vzpomínkou. Druhý den spolu obědvali a stali se z nich nejlepší kamarádi. Měli jen sami sebe. Sebastian Jima chránil, jak slíbil. Jimova matka měla Sebastiana velmi ráda. Měla radost, že si její syn našel kamaráda.

Na jedné jejich fotce měl Jim na ruce sádru. Sebastianovi se na tváři mihla zlost. To bylo poprvé a naposled, kdy ho nemohl ochránit.
Poté co se z nich stali kamarádi, Sebastian přestal chodit za školu a vyhýbal se průšvihům. Ti, co Jima týrali, byli naštvaní, protože ti dva spolu skoro všude chodili. Zároveň se ale Sebastiana báli. Byli o dva roky mladší než on. Museli to udělat, když s ním Sebastian nebyl. Brzy se jim naskytla úžasná příležitost. Sebastian zapomněl úkol do hodiny a musel být po škole. Když to řekl Jimovi, byl smutný, ale pochopil to. Sebastian jen doufal, že mu nic neudělají.
Jim šel chodbou a celý se třásl. Neměl vedle sebe svého Sebastiana, který by ho ochránil. Jeho tygra, který za něj bojuje.
Před Jima se postavili tři druháci.
,,Kam si myslíš, že jdeš, šprte?ˮ zeptal se ho posměšně jeden z nich.
Snažil se utéct, ale oni ho nepustili.
,,Tak ty si myslíš, že nás budeš ignorovat? Dejte mu lekci pánové.ˮ
,,Sebastiane!ˮ začal křičet.
,,Ten ti nepomůže.ˮ
,,SEBASTIANE!ˮ

Ve třídě bylo ticho. Sebastian dodělával svůj úkol, aby mohl jít za Jimem.
Náhle bylo ticho přerušeno bolestným výkřikem.
,,SEBASTIANE!ˮ
Sebastian se okamžitě zvedl a utíkal za křikem. Učitel za ním běžel v závěsu. Konečně ho našel. Jim seděl ne zemi. Jeden kluk mu bolestně tisknul ruku za záda, další mu kopal do břicha a třetí se tomu smál.
,,Vy hajzli!ˮ zařval Sebastian. Tomu, co do Jima kopal, dal pěstí do obličeje. Ten, co držel Jimovu ruku, se začal bát.
,,Sebastiane, klid!ˮ řekl mu učitel a zadržel jeho ruku, která se chystala na další úder. ,,Odnes Jamese na ošetřovnu. Vy pánové půjdete k řediteli a můžu vám garantovat, že vás čeká vyhazov!ˮ
,,Jsi v pořádku, Jime?ˮ
,,Ruka a břicho.ˮ fňukl bezmocně. Sebastian ho opatrně postavil na zem a vydal se s ním na ošetřovnu.

Doktorka ho radši odvezla do nemocnice. Sebastian se od Jima celou dobu nehnul. Bolel ho pohled na Jimovo břicho, pokryté modřinami a na sádru na ruce.
,,Promiň, Jimmy. Slíbil jsem ti, že tě ochráním a nedodržel jsem to.ˮ
,,Ale zachránils mě. Kdybys tam nedošel, mohlo to skončit hůř.ˮ
,,I tak je to moje chyba. Nebýt toho úkolu.ˮ
,,Zachránils mě. Děkuji.ˮ Jim ho políbil na tvář. Sebastian se usmál a pohladil ho po vlasech.
Sebastian ho od té doby všude následoval. Když ty tři zmetky vyhodili ze školy, a Sebastian se ujistil, aby každý věděl, že pokud zkřiví Jimovi jen vlásek, bude mít co dočinění s NÍM.

Sebastian otočil další stránky. Byli s Jimem v pubertě. Jimovi tenkrát zemřela maminka. Sebastian si to moc dobře pamatoval.

Sebastian pohodlně ležel na posteli. Oba rodiče nebyli doma, tak si užíval chvíli klidu. Uslyšel zvonek, ale ignoroval ho. Doufal, že dotyčný odejde. Spletl se. Povzdychl si a sešel dolů ke dveřím. Když otevřel, zmocnila se ho hrůza.
Před dveřmi stál Jim. Oči měl zarudlé od pláče a třásl se.
,,Jime!ˮ
,,Sebby..ona..je mrtvá.ˮ
,,Ona?ˮ
,,Máma. Zastřelili ji.ˮ
,,Panebože, Jime!ˮ Sebastian si ho okamžitě přitáhl do náruče. Jim ho objal.
,,Pojď ke mně do pokoje.ˮ
Oba se vydali do jeho pokoje. Oba si lehli na postel vedle sebe a Sebastian je přikryl. Jim plakal a Sebastian ho objímal, šeptal mu uklidňující slova a líbal ho na čelo. Jim nakonec vyčerpáním usnul.
Na pohřbu ho celou dobu Sebastian držel ruku a Jim mu byl vděčný. Když tam pak byli sami, Jim se na něj otočil.
,,Slib mi, že TY mi nikdy neodejdeš, že mě neopustíš, prosím!ˮ
,,Slibuju.ˮ
Jim ho objal.
,,Zničím je. Zničím všechny. Nenávidím je. Nenávidím lidi.ˮ šeptal.
,,Spolu. Jednou je všechny zničíme spolu.ˮ
,,Správně, Sebe. Spolu.ˮ Jim ho neočekávaně políbil. Sebastian jeho políbení opětoval.

,,Tss. První pusa na pohřbu.ˮ zasmál se Sebastian. Byl to začátek jejich vztahu. Sebastian nadevšechno miloval Jima a Jim miloval Sebastiana. Sebastian ho totiž neopustil, všímal si ho, stál při něm.

Po pohřbu se Jim změnil. Přestěhoval se k Sebastianovi, protože nechtěl bydlet sám s jeho otcem. Jeho rodičům to nevadilo. Začal se chovat jinak k ostatním. K Sebastianovi se choval pořád stejně. Miloval ho a dával mu to najevo. Z andílka se stal ďábel a Sebastian ho miloval ještě víc.

Opět otočil stránku a našel dopis od armády a svoji fotku v uniformě. Když tenkrát Sebastian odcházel bojovat do zahraničí, Jim byl z toho špatný.

Stáli na letišti. Sebastian byl v uniformě s taškou v ruce.
,,Jime, neboj se. Vrátím se k tobě. Slibuju.ˮ
,,Slibuješ?ˮ
,,Slibuju, copak jsem někdy něco nesplnil?ˮ
,,Dávej pozor, Sebe. Chci zničit svět s tebou.ˮ
,,Samozřejmě, Jimmy.ˮ políbil ho na čelo a odešel.

Sebastian byl v armádě jedním z nejlepších sniperů. Celou dobu se mu ale stýskalo po Jimovi. Když pak zavraždil dva vojáky ze svého oddílu a byl poslán do vězení, Jim ho dostal z vězení a dal mu práci.

Jim si za tu dobu vybudoval silnou organizaci. Stal se z něj naprostý psychopat. Ale jen pro Sebastiana byl stále ten starý Jim. Sebastian byl jediný, kdo mohl odporovat Jimovi, smát se mu, hádat se s ním a vyjít z toho živý. Všichni na něj žárlili, ale jemu to bylo jedno. Když někdo řekl, že je Jimova děvka, dal mu přes hubu. Byl sice Jimův, ale zároveň Jim byl jeho. Vybudovali si za ty léta silný vztah.

Otočil další stránky v albu. Poslední fotka ho přinutila k naprostému úsměvu. Byla to jejich svatební fotka. Sebastian si moc dobře pamatoval jejich svatební den. Pohlédl na svůj prsten a lehce po něm přejel prsty druhé ruky.

,,My jsme vážně manželé, Sebby!ˮ Jim byl z toho nadšený ještě víc, než z nějaké nové zbraně na zabíjení.
Oba leželi v posteli a užívali si jejich svatební noc. Sebastiana by v životě nikdy nenapadlo, že se ožení. Vše se ale změnilo poté, co do života desetiletého rebela vstoupilo sedmileté a bezbranné dítě.
,,Jo, jsme Jimmy.ˮ Sebastian se usmál a pohladil ho po vlasech.
,,Miluju tě, Sebby.ˮ
,,Já tebe taky, Jimmy.ˮ

Sebastian s úsměvem zavřel fotoalbum. Miloval svůj život, protože život mu dal Jima Moriartyho-Morana. Muže, kterého miloval a udělal by pro něj cokoli. Byly chvíle, kdy Jima neměl rád. Ale vždycky se vše mezi nimi urovnalo. A on jen doufal, že to tak zůstane navždy. Že navždy budou pan a pan Moriarty-Moran.
,,Sebby!ˮ bytem se rozezněl Jimův hlas a Sebastian se vrátil zpět ze svých vzpomínek.
,,V ložnici, Jime.ˮ
Jim za ním přišel do ložnice.
,,Co to máš?ˮ
,,Fotoalbum.ˮ Sebastian ho stáhl do postele vedle sebe.
,,Ach, Sebby. Netušil jsem, že si až tak sentimentální.ˮ
Sebastian uraženě odvrátil hlavu a Jim se zasmál.
,, Ale proto tě tak miluju.ˮ řekl Jim a políbil ho. Sebastian se vzdal a poddal se mu. Jim se oddálil. ,,Moc ti za všechno děkuju. Tolik úžasných chvil za námi a ještě tolik před námi. Miluju tě, Sebby.ˮ
,,Já tebe taky, Jime.ˮ pousmál se Sebastian. ,, A pak kdo je tu sentimentální.ˮ
 

9 lidí ohodnotilo tento článek.

Anketa

Líbila se ti povídka?

Ano
Ne

Komentáře

1 Charis Charis | Web | 12. března 2013 v 10:10 | Reagovat

Jak něco může být tak surové a zároveň neuvěřitelně romantické? Prostě krása...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama