Na této stránce jsou povídky s homosexuální tématikou. Pokud vás toto téma znechucuje, odejděte.
Na originální povídky si nárokuju autorská práva. Co se týče fanfiction, postavy patří jejich autorům. Tyto povídky nejsou sepsány za účelem zisku.
Za každý komentář k jakékoli povídce budu velice vděčná.

MŮJ DRUHÝ (AKTIVNÍ) BLOG - ZDE
Obnova blogu- Info

Horor

13. září 2012 v 19:30 | Aliya Midnight |  Jednorázovky
Název povídky: Horor
Fandom: Sherlock BBC
Autor: Aliya Midnight
Beta: Voldy
Pár: Jim Moriarty/Sebastian Moran
Shrnutí: Jim opět neuposlechne Sebastiana.


,,Zabij ho.ˮ přikázal Jim Sebastianovi, který se právě oblékal do černého trička, černých kalhot a černé bundy. Byla noc a jeho šéf měl pro něj další úkol.
,,Samozřejmě. Pokus se nezničit byt, zatímco budu pryč.ˮ Sebastian si zapnul bundu a ze země zvedl kufr, ve kterém byla ukryta jeho zbraň.
,,A proč bych to asi tak dělal, Sebby?ˮ zeptal se otráveně Jim.
,,Protože by ses nudil? No nic. Já jdu. Jo a ještě. Nedívej se sám na horory!ˮ
,,Jistě, Sebby.ˮ Jim znuděně protočil oči.
,,Miluju tě, Jime. Buď hodný kluk, než se vrátím.ˮ Sebastian ho políbil a pak odešel.

Jim za ním zavřel dveře a vydal se do obýváku. Měl nachystaný nový horor, který hodlal za každou cenu shlédnout. Koneckonců on tu byl šéf a Sebastian neměl žádné právo mu cokoli zakazovat.

Vložil DVD do přehrávače a spustil film.
V půlce filmu se ale najednou vypnula televize i přehrávač. Jim rychle vstal a pokoušel se vypínačem rožnout světla. Ty se ale nerozsvítily. Jima polil strach a rychle popadl mobil.
Sebastian trpělivě vyčkával na svou oběť. Z jeho soustředění ho vytrhl mobil.
Sebby, já se bojím! Přijeď domů! JM
Sebastian si musel povzdychnout. Jim byl neuvěřitelný paličák. I když sice neuvěřitelně sexy paličák, ale stále paličák.
Ne, Jime! Něco jsem ti řekl a tys mě neposlechl. Za trest nepřijdu. SM

Sebastian Jimovi občas odporoval. Zvlášť ve věcech, ve kterých měl vždy pravdu. Například tenkrát s mikrovlnkou.
,,Jime, já si vážně nemyslím, že je dobré strkat ty chemikálie do naší mikrovlnky.ˮ
,,Sebby, mlč! Vím, co dělám.ˮ
,,Ne, nevíš.ˮ
,,Ale vím!ˮ
,,Jak myslíš, Jime. Jak myslíš.ˮ Sebastian se otočil a odešel.
Netrvalo to ani pár minut a uslyšel výbuch. V celém bytě to začalo smrdět.
,,Jime! Co jsem ti říkal?!ˮ zakřičel Sebastian a šel zachránit vše, co se dalo.
Takových případů bylo ještě víc. Sebastiana někdy otravovalo, jak si Jim nedá říct. Na génia to byl někdy blbec.
Jim si mezitím přečetl Sebastianovu zprávu. Krčil se vyděšený v koutu pokoje. Všude bylo ticho a tma. Jima to děsilo. A Sebastian nepřijde? Tss! Odepsal mu.
Fajn, tak si nechoď! JM
Jim byl opravdu vyděšený. Chtěl Sebastianovu blízkost. Potřeboval Sebastianovu blízkost. A ten zmetek nepřijde.
Sebastian zamířil a vystřelil přesná a čistá střela. Poskládal zbraň zpět do kufru. Zjistil, že mu přišla další zpráva od Jima.
Sebby, prosím. Přijď. JM
Jim skoro nikdy neříkal prosím, pokud to nebylo vážné. Sebastian rychle odepsal a odešel.
Za chvíli jsem doma. SM
Cesta uběhla celkem rychle. V bytě bylo ticho. Všude byla tma. Sebastian rozsvítil světla. Vešel do obýváku. V koutě se krčil Jim. Sebastian k němu rychle přešel a přitáhl si ho do náruče. Jim ho pevně objal.
,,Copak jsem ti říkal, Jimmy?ˮ
,,Já se..mmh..omlouvám.ˮ
,,V pořádku, Jimmy.ˮ

Jim položil svou hlavu na Sebastianovo rameno a vdýchl tu nádhernou vůni jeho snipera. Vůni kolínské, zbraní, nebezpečí a jeho Sebastiana. Byla to pro něj vůně domova. Tam patřil, tam žil.

Jimovi se začala neodbytně klížit víčka. Sebastian se lehce zasmál a vyzdvihl si ho do náručí. Jim potřeboval spánek. Vydal se s ním do ložnice. Tam ho opatrně položil na postel a přikryl ho přikrývkami. Chtěl se otočit a odejít se převléct, ale zadržela ho ruka na jeho bundě.
,,Zůstaň se mnou, prosím.ˮ zašeptal Jim slabě od únavy.
,,Zůstanu. Jen se zajdu převléct.ˮ Sebastian něžně přitiskl své rty na Jimovo čelo, ale Jim svůj stisk ještě trochu zesílil.
,,Prosím.ˮ
,,Dobře.ˮ Sebastian se svlékl do trenek a vklouzl do postele vedle Jima. Jim ho pevně objal. Po pár minutách usnul klidným spánkem. Sebastian si povzdychl a vyprostil se z Jimova sevření.

Šel se umýt do koupelny a pak se převlékl do pyžama. Poté zamířil do obýváků a sbalil všechny Jimovy horory do krabice, kterou pro jistotu zalepil tunou lepící pásky. Poté vymazal všechny horory i z Jimova počítače.
Podíval se na hodiny, které hlásaly už půl druhé ráno. Sebastian vypnul počítač a vrátil se do ložnice za Jimem. Lehl si vedle něho a Jim ho opět objal. Sebastian se usmál a něžně ho políbil na spánek.
,,Teď už budeš v pořádku, Jimmy. Nemáš už se čeho bát.ˮ zašeptal mu něžně do ucha předtím, než usnul vedle něho.
Ráno ho probudilo otravné zatřepání.
,,Sebe! Sebby! Kde jsou moje horory?ˮ
,,V popelnici.ˮ odpověděl Sebastian a přetáhl si přikrývku přes hlavu. Doufal, že Jim odejde a nechá ho na pokoji. Jaká to naivní představa.
,,V popelnici? Ale Sebby!ˮ Jim chtěl něco namítat, ale Sebastian byl rychlejší. Shodil přikrývku z hlavy a rychle mu zacpal ústa svými.
,,Jimmy, je to pro tvoje dobro, ano?ˮ
,,Dobře, věřím ti.ˮ přikývl. Sebastian ho pohladil po tváři.
,,Teď si pojď zpátky lehnout. Je..probůh vždyť jsou čtyři hodiny ráno!ˮ
,,Dobře, Sebby. Dobrou.ˮ
,,Dobrou, Jimmy.ˮ
 

8 lidí ohodnotilo tento článek.

Anketa

Líbila se ti povídka?

Ano
Ne

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama