Na této stránce jsou povídky s homosexuální tématikou. Pokud vás toto téma znechucuje, odejděte.
Na originální povídky si nárokuju autorská práva. Co se týče fanfiction, postavy patří jejich autorům. Tyto povídky nejsou sepsány za účelem zisku.
Za každý komentář k jakékoli povídce budu velice vděčná.

MŮJ DRUHÝ (AKTIVNÍ) BLOG - ZDE
Obnova blogu- Info

Až do smrti

9. října 2012 v 18:37 | Aliya Midnight |  Jednorázovky
Název povídky: Až do smrti
Fandom: Sherlock BBC
Autor: Aliya Midnight
Beta: Voldy
Pár: Mycroft Holmes/ Gregory Lestrade
Shrnutí: Mycroft a Gregory spolu slaví výročí.


Mycroft stál u dveří a vyčkával příchod svého drahého. Nemohl tomu uvěřit. Dnes tomu bylo už šest let, co spolu chodili. Byly to nejšťastnější roky jeho života. Hluboce doufal, že ještě hodně jich bude před nimi.

Dveře se otevřely a do bytu vstoupil šedovlasý Detektiv Inspektor.
,,Mycrofte.ˮ pozdravil ho Gregory a obdaroval ho jedním ze svých nejkrásnějších úsměvů, který měl rezervovaný pouze pro Mycrofta. Vysvlékl si kabát a pověsil ho na věšák. Poté přešel k Mycroftovi a přitáhl si ho do těsného objetí.
,,Gregory, šťastné výročí.ˮ usmál se Mycroft.
,,Šťastné výročí, lásko.ˮ Gregory mu věnoval lehký polibek na čelo.
,,Večeře?ˮ zeptal se Mycroft.
,,Jistě.ˮ odpověděl Gregory.

Mycroft ho vzal za ruku a odvedl do kuchyně. Tam na ně čekal nádherně prostřený stůl pro dva. Na červeném ubrusu bylo bílé nádobí se stříbrným příborem. Uprostřed byly tři malé červené svíčky. Stůl pokrývaly plátky růží.
,,Mycrofte….to je nádhera.ˮ
,,Pro tebe jen to nejlepší.ˮ
,,Děkuji.ˮ Gregory si k sobě přitáhl svého mladšího milence pro polibek. Vjel Mycroftovi do vlasů a cuchal mu je. Mycroft ho objal kolem pasu a pevně ho držel. Jejich rty se proti sobě pohybovaly s vášní. Oba tiše vzdychali. Připadalo jim to jako věčnost, ale přitom to bylo jen pár minut. Mycroft se pak od Gregoryho odtáhl a opřel své čelo o to jeho. Oba se snažili uklidnit jejich splašené dýchání.
,,Pojďme se najíst předtím, než nás zase někdo vyruší.ˮ řekl po chvilce Mycroft.
,,Souhlasím.ˮ

Mycroft vytáhl z trouby jídlo a oběma nabral. Gregory zatím otevřel víno a nalil ho do sklenic. Sedli si naproti sobě se širokými úsměvy na tvářích.
,,Na nás.ˮ
,,Na nás.ˮ
Připili si a pustili se do toho báječného jídla. Přitom si spolu vyměňovali letmé dotyky a krátké polibky.

Oba v tichosti dojedli. Mycroft chtěl vstát a sklidit nádobí ze stolu, ale zadržela ho ruka. Překvapeně se podíval na Gregoryho, který se usmíval. Gregory vstal a klekl si před Mycroftem.
,,Lásko, jsme spolu už šest úžasných let. Jsi ten nejúžasnější, nejpozornější, nejelegantnější, nejzáhadnější a nejkrásnější člověk, jakého jsem kdy měl možnost poznat. Miluju tě víc, než cokoli na světě.ˮ Mycroft na něj překvapeně hleděl, když si Gregory sáhl do kapsy a vytáhl černou krabičku. ,,Vezmeš si mě?ˮ
Mycroft oněměl.
,,Ehm, Mycrofte?ˮ
,,Ano! Samozřejmě, že ano!ˮ
Gregory se usmál a navlékl prsten na Mycroftův prsteníček. Prsten padl dokonale.
,,Miluju tě, Gregory.ˮ
,,Já tebe taky, Mycrofte.ˮ
Gregory si stoupnul a Mycroft ho okamžitě objal. Nikdy netušil, že bude mít vedle sebe někoho, jako je Gregory. Gregory pro něj znamenal vše.
,,Miluju tě, Mycrofte. Chci s tebou strávit věčnost. Chci být s tebou až do smrti.ˮ
,,Já s tebou taky, Gregory. Nepřeji si nic jiného.ˮ

Oba se přesunuli na balkon, odkud mohli pozorovat noční Londýn. Gregory Mycrofta zezadu objal kolem pasu a políbil Mycrofta na krk. Mycroft vzdychl a úplně se uvolnil. Tohle byl jejich svět. Svět, ve kterém měli klid a mír, ve kterém si mohli užívat dotyků a nemyslet na nic jiného, než na toho druhého.
,,Londýn je nádherný.ˮ zašeptal mu Gregory do ucha a lehce mu skousl ušní lalůček. ,,Avšak ty jsi krásnější.ˮ dodal.

Mycroft se začervenal. Gregory mu často skládal podobné komplimenty. Mycroft na to nebyl zvyklý. Nebyl zvyklý, že by ho někdo miloval, že by ho někdo líbal, že by mu někdo skládal komplimenty. Celý svůj život strávil v temnotě. A zatraceně mu to nechybělo.

Mycroftovy myšlenky byly přerušeny jeho mobilem. Frustrovaně vzdychl. Gregory ho políbil.
,,Rychle to vyřeš. Počkám na tebe v ložnici.ˮ mrkl na něj a odešel.
Mycroftovi volal Sherlock. To bylo neobvyklé. Něco se muselo stát.
,,Ano, Sherlocku?ˮ
,,Mycrofte, bratře, sedni si, prosím.ˮ Sherlockův hlas zněl naléhavě a podivně smutně. Mycroft se opřel o zábradlí balkonu.
,,Co se děje, Sherlocku?ˮ
,,Lestrade, on je…on je mrtvý.ˮ
,,Cože? To není možné, vždyť je tady se mnou v bytě.ˮ Mycroft se podíval směrem, kudy Lestrade odešel.
,Ne, Mycrofte. Na dnešním případu jsme honili zločince. Měl ovšem komplice, kterého jsme si nevšimli. Lestrade toho zločince zastřelil a ten komplic postřelil Lestradea. Stalo se to před dvěma hodinami. Přivezli ho do nemocnice, ale doktoři už s ním nemohli nic dělat. Před minutou mi oznámili, že zemřel. Je mi to tak líto, Mycrofte. Mycrofte? Mycrofte!ˮ

Mycroftovi vypadl mobil z rukou. Utíkal do ložnice, aby se přesvědčil, že Sherlock lže. Srdce se mu zastavilo, když postel byla prázdná. Opřel se o dveře a zhluboka dýchal.
,,Je to jen sen. Jeden velký špatný zlý sen.ˮ přesvědčoval se.
Šel se podívat do chodby. Nebyly tu ani Gregoryho boty, ani jeho kabát. Rozběhl se do kuchyně.
Jen jeho židle byla odsunutá a na stole byl pouze jeden použitý talíř, jen jeden použitý příbor a jen jedna použitá sklenička. Mycroftovi se z toho všeho zamotala hlava a jeho nohy vypověděly službu. Zhroutil se na zem. Pokrčil nohy a ochranitelsky si je objal rameny. Celý se třásl a snažil se zahnat slzy.

Co se to tu právě stalo? Jestliže byl Gregory mrtvý, co se odehrálo v jejich bytě? Byla to jen jeho představa, nebo….nebo se za ním přišel rozloučit Gregoryho duch?
Mycroft si levou rukou odsunul vlasy z čela. V tom se zasekl. Byl to na jeho prsteníčku prsten?
Mycroft ho sundal z prstu a pečlivě ho studoval. Nový, nenošený a s věnováním na vnitřní straně.
Až do smrti. GL
Mycroftovi se z očí spustil vodopád slz. Ať se stalo cokoli, Gregory jeho slib dodržel. Zůstal s ním až do své smrti.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Líbila se ti povídka?

Ano
Ne

Komentáře

1 Sharlaid Sharlaid | 10. října 2012 v 7:20 | Reagovat

Jsem unešená, ale i tak: TOHLE SI NEZASLOUŽILI!!! Víš jaké to je, číst něco takového hned po probuzení? Teď budu fňukat celý den!
Vím, že se takhle pozná dobrá povídka, ale  PROČ?!

2 Aliya Midnight Aliya Midnight | Web | 10. října 2012 v 16:29 | Reagovat

[1]: já vím :( ale i tak, Gregory potvrdil, že miluje Mycrofta až do smrti

3 T.P. T.P. | Web | 10. října 2012 v 21:46 | Reagovat

Krásné :'(. Jak má teď ovšem člověk usnout, s takovou depresí na krku?

4 Blesk Blesk | 10. října 2012 v 22:22 | Reagovat

Dobře, na začátku jsem si chtěla stěžovat, že to je moc sladký. Beru zpět! :-( Tek konec byl drsný, i když bohužel dost realistický. Povídka úžasná, i když pravda, teď nevím, jestlli alespoň čokoláda pomůže dostat se z depky... Ale i tak díky :-)

5 Aliya Midnight Aliya Midnight | Web | 11. října 2012 v 18:09 | Reagovat

[3]: omlouvám se :(
[4]: děkuji, když jsem to psala, málem jsem se rozbrečela, bohužel čokoláda nikde nebyla :(

6 Merope Merope | Web | 11. října 2012 v 19:00 | Reagovat

Je to také horkosladké, asi tak by som to pomenovala :) Strata blízkeho človeka je rozhodne téma, ktorá emocionálne zasiahne každého. A je rozhodne zaujímavý je aj ten moment  rozlúčky, keď ani on sám nevie, či za ním prišiel "duch" alebo to bolo inak, je to taká záhada... a ten prsteň to je skrátka také pekné romantické gesto.

7 Aliya Midnight Aliya Midnight | Web | 11. října 2012 v 19:03 | Reagovat

[6]: děkuji :) chtěla jsem to napsat i s kapkou záhady a ten prsten se na to dokonale hodil

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama